Rubrika Tech

Historie online prodeje se začala psát v srpnu 1994, tedy před 25 lety. Předmětem první známé bezpečné online transakce bylo Stingovo sólové album „Ten Summoner‘s Tales“. Dnes, o čtvrt století později, je vlivem rozvoje elektronického obchodu vše jiné: způsob nakupování, cestování, stravování a dokonce řízení podniků. Spotřebitelé mají mnohem jednodušší život. Jaká budoucnost tedy elektronické obchodování čeká?

Zahraniční firmy v České republice naráží v poslední době na nedostatek kvalifikovaných absolventů. Systém českého technického školství totiž nereflektuje aktuální trendy a požadavky komerční sféry a absolventům často chybí propojení s praxí. Podle společnosti Acamar, která pomáhá velkým firmám s plánováním a zdroji pro výzkum a vývoj (R&D, Research & Development) by pomoci mohli experti ze zahraničí, zejména pak kvalifikovaní pracovníci z rusky mluvících zemí. Zdejší vysoké technické školství dlouhodobě patří mezi špičkové vzdělávací instituce. Aktuálně v českém IT působí 10 % rusky hovořících expertů.

Česká obchodní inspekce provedla v období od 16. července do 30. listopadu 2018 celkem u 12 hospodářských subjektů kontroly 14 dětských chůviček. Cílem akce bylo ověření, zda dětské chůvičky splňují technické požadavky dané českými zákony a nařízeními a předpisy EU.

Podle ředitelů nákupu (CPO, Chief Procurement Officer) dojde letos ve firmách k dalšímu zrychlování digitalizace nákupních procesů. Cílem je snaha posunout obor od administrativy směrem ke strategické obchodní roli. Tento posun s sebou nese organizování dodavatelské sítě, řízení inovací a růstu, sladění obchodních operací s etickými a sociálními hodnotami, stejně jako řízení rizik.

Řada prognóz uvádí počty pracovních míst, která umělá inteligence a automatizace v příštích letech vytvoří, a naopak kolik pracovních míst v důsledku těchto inovací zanikne. Například Světové ekonomické fórum (WEF) odhaduje, že do roku 2022 ve výsledku přibude 58 milionů míst (133 milionů nových míst se vytvoří a 75 milionů zmizí). Jen relativně málo současných zaměstnanců však může automatizace nahradit zcela.

Česká obchodní inspekce průběžně monitoruje dodržování právních předpisů v oblasti internetového obchodování. Kontroly provedla i ve 2. čtvrtletí 2019. V tomto období uskutečnila 232 kontrol a porušení zákonů zaznamenala ve 195 případech „Nedostatky v oblasti ochrany spotřebitele stále přetrvávají zejména u poskytování kompletních a komplexních informací o prodávaných výrobcích a službách, kdy se prodávající uchylují i k nekalým obchodním praktikám vůči spotřebitelům. Provozovatelé elektronických obchodů stále také chybují v informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Závady se vyskytují i v případě seznámení spotřebitele s cenou, v obecných informačních povinnostech nebo při procesu vyřizování uplatněných reklamací,“ říká k závěrům kontrol ředitel ČOI Mojmír Bezecný

Firmy jen obtížně získávají důvěru zákazníků, ale zato o ni mohou snadno přijít. 43 % lidí se po negativní zkušenosti s určitou značkou, poté, co zklame jejich očekávání, začne této značce vyhýbat. K tomuto závěru dospěl průzkum podniknutý společností Oracle.

Letos na jaře vstoupil na trh nový fintech startup Refinanso.cz z dílny company builderu Creative Dock. Chce rozhýbat české hypotéky a nabídnout klientům něco úplně jiného, než co nabízí současný trh. Díky automatizaci procesů, jako je schvalování úvěrů, posuzování úvěruschopnosti klientů, oceňování nemovitosti i samotné přípravy hypotečních smluv, Refinanso.cz zjednodušuje proces refinancování hypotéky a nabízí ho teď plně online s nejnižší úrokovou sazbou na trhu. Refinanso.cz má status tzv. vázaného zástupce banky Moneta Money Bank, která je investorem projektu a poskytovatelem hypotečních úvěrů.

Česká obchodní inspekce uskutečnila v 1. čtvrtletí tohoto roku 293 kontrol. Akce byla zaměřená na dodržování zákonných povinností v oblasti internetového obchodování. Inspektoři zjistili nedodržení příslušné legislativy u 84% případů. Nejčastěji docházelo k porušení zákona o ochraně spotřebitele.

Ačkoliv přímé i nepřímé náklady spojené s náborem vysoce kvalifikovaných zaměstnanců rostou, řada společností je nezahrnuje do svých plánů, a to proto, že je často ani není schopna plně vyčíslit. Přitom se zpravidla jedná o více než 100 tisíc korun na jediného přijatého uchazeče, v případě IT specialistů či expertů z center výzkumu a vývoje dokonce mnohem více. Při vyšší fluktuace mohou tyto náklady negativně ovlivnit i celkový hospodářský výsledek firmy nebo ohrozit rozvojové plány.