Rubrika Kariéra

Nízká míra nezaměstnanosti, omezená dostupnost pracovní síly a pokračující tlak na růst mezd budou i v roce 2026 patřit k hlavním charakteristikám českého trhu práce. Podle odborníků personální agentury Grafton Recruitment nepřinese příští rok žádný zásadní zlom, ale spíše pokračování trendů z předchozích let – tedy složité nábory, vysokou konkurenci v oblasti kvalifikovaných zaměstnanců a jen dílčí změny v legislativě, které firmám ale okamžitě neuleví.

Nástup nových technologií, umělé inteligence a udržitelných iniciativ zvyšuje poptávku po specializovaných rolích napříč obory. Firmy v IT, podnikových službách, výrobě i finančním sektoru hledají odborníky, kteří dokážou propojit technické znalosti se strategickými a analytickými dovednostmi. Dříve neexistující role, jako například inženýři v oblasti bezpečnosti umělé inteligence, programátoři robotů a specialisté na ESG, nyní figurují v pracovních inzerátech téměř všech velkých firem. Zatímco první pozice vznikaly v Praze, nyní se začínají objevovat i v dalších regionech – se mzdami zpravidla o pětinu až čtvrtinu nižšími než v hlavním městě. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

HP ve třetím ročníku globálního průzkumu Work Relationship Index ukazuje, že vztah lidí k práci prochází zásadní krizí. Podle letošních dat má zdravý vztah k práci jen pětina znalostních pracovníků – o významných osm procentních bodů méně než v roce 2024. Největší propad hlásí samotní vedoucí pracovníci, což poukazuje na ztrátu spojení i důvěry v nejvyšších patrech firem.

Životopis je první vizitkou uchazeče o zaměstnání. Často rozhoduje o tom, zda se vůbec dostane na pracovní pohovor. Z šetření personální agentury Grafton Recruitment přesto vyplývá, že si jej pravidelně aktualizuje jen třetina uchazečů. V době, kdy na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 3,4 uchazeče a konkurence roste, by měli zájemci o práci svému životopisu věnovat náležitou pozornost. Využít k tomu mohou i moderní nástroje.

Uchazeči o práci si ve výběrovém řízení nejvíce cení rychlosti. Na zpětnou vazbu chtějí čekat ideálně jeden týden. Rychlost se ale vyplácí i samotným zaměstnavatelům – ti, kteří proces zbytečně neprotahují, mají výrazně vyšší šanci získat kvalitní kandidáty. Platí totiž, že s délkou rozhodování roste riziko, že o uchazeče přijdou. Potvrzují to data společnosti Grafton Recruitment, která analyzovala více než 32 000 náborových procesů. Výsledky jsou jasné: pokud kandidát obdrží nabídku do 7 dnů od finálního kola pohovorů, v 82 % případů ji přijme. Naopak při čekání delším než 10 dnů roste pravděpodobnost, že ji odmítne.

Čeští zaměstnavatelé si začali uvědomovat přínos starších pracovníků. Podle aktuálního průzkumu personální agentury Grafton Recruitment zaměstnance ve věku 50+ aktivně nabírá plných 82 % firem. Roli přitom hraje nejen nedostatek kandidátů na trhu práce, ale v rostoucí míře i kvality, které tato generace přináší – zkušenosti, loajalita, stabilita.

I když plných 80 procent zaměstnavatelů v loňském roce plošně zvyšovalo mzdy, jen polovina zaměstnanců skutečně přidáno dostala. Třetina si pak plánuje říct o více peněz v průběhu letošního roku. Přestože data ukazují, že reálné mzdy rostou, téměř polovina českých zaměstnanců stále žije od výplaty k výplatě a 11 % se svou mzdou nevychází vůbec. Vyplývá to z průzkumu Grafton Recruitment, do kterého se zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 269 zástupců zaměstnavatelů z České republiky.

Spíše negativní, nebo velmi špatný pocit má ze svého zaměstnání třetina respondentů nedávného průzkumu, který zrealizovala agentura Grafton Recruitment. Nejvíce nespokojených je přitom z generací X a Y. Zástupci nejmladší a nejstarší generace na trhu práce patří naopak k nejspokojenějším.

Technologický sektor, považovaný za jedno z nejdynamičtějších odvětví současnosti, zůstává v České republice i nadále doménou mužů. Přestože ženy tvoří polovinu populace, v IT a technologických oborech jich pracuje méně než čtvrtina. Podle posledního průzkumu iniciativy Women in Tech , realizovaného agenturou Ipsos, se ukázalo, že více než tři čtvrtiny žen považují uplatnění v IT za složitější než u mužů. Tento problém ukazuje nejen na přetrvávající nerovnosti, ale i na nevyužitý potenciál, který by mohl oboru přinést nové perspektivy.

Studenti maturitních ročníků právě v těchto dnech podávají přihlášky na vysoké školy. I když nejlepší perspektivu zaměstnání v ČR nabízejí už dlouhodobě technické obory, studuje je dnes pouze 12 % vysokoškoláků. Absolventi těchto oborů přitom mohou počítat s výrazně větším zájmem ze strany zaměstnavatelů a s až o třetinu vyšší nástupní mzdou, než je tomu v případě lidí z humanitních oborů. Podle odborníků z personální agentury Grafton Recruitment proto dává smysl přihlédnout při volbě školy k budoucí uplatnitelnosti, možnostem ohodnocení a k potřebám trhu práce.