Rubrika Byznys

České firmy do výzkumu a vývoje investují stále jen v omezené míře. Není to přitom kvůli tomu, že by k dispozici bylo malé množství odborníků, ale spíše systematickým podceňováním významu R&D i pro soukromý sektor. Význam inovací pro konkurenceschopnost však ve světě po pandemii ještě vzroste. Z pohledu lidských zdrojů se dá očekávat příliv nových expatů z Velké Británie a Běloruska.

Na jednu otevřenou pozici se v průměru hlásí méně lidí než před rokem, lidé jsou totiž při změně zaměstnání mnohem opatrnější. Výjimkou je Praha a částečně i Brno a Ostrava, kde je kvůli současným omezením kultury a sektoru HoReCa více volných uchazečů i zájemců o práci krátkodobého charakteru. Nejvíce lidí se hlásí na administrativní pozice a do jednosměnné výroby, běžné jsou vyšší desítky reakcí na jednu pozici. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment.

Z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že v uplynulých šesti měsících změnilo zaměstnání 19,8 % Čechů. Další pětina lidí si aktuálně jinou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. V oblasti hotelnictví a stravování (HoReCa) změnilo zaměstnání 43 % zaměstnanců.

Zákaznické služby v průběhu pandemie posílily svou pozici. Experti z call center ukázali připravenost pomoci v krizi, a to nejen zákazníkům, kteří potřebovali řešit své požadavky, ale i v rámci vládních linek 1212 či 112. Fluktuace v celém oboru meziročně klesla o 6 procentních bodů a výrazně se zvýšil počet uchazečů o práci. Není výjimkou, když se na 1 volnou pozici hlásí i 100 uchazečů.

S většími či menšími přestávkami pracují zaměstnanci z kancelářských oborů již téměř 10 měsíců z domova. S vyhlídkou na zlepšení pandemické situace firmy i jejich pracovníci zvažují, zda se vrátí ke starému normálu. Z průzkumu asociace ABSL, která sdružuje poskytovatele zákaznických, podnikových a IT služeb, ovšem vyplynulo, že i do budoucna chtějí více než půl pracovní doby z domu pracovat 4 z 5 zaměstnanců, což je o 64 procentních bodů více než před vypuknutím pandemie.

Dvě pětiny firem z oboru výroby a logistiky pandemie nijak nezabrzdila a neomezila. Další pětina očekává, že se zpět na 100 % svého obvyklého výkonu dostane do konce 4. čtvrtletí. Oproti tomu 22 % firem dosud nedokáže odhadnout, kdy se jim podaří plnou činnost obnovit. I přes relativně slibné oživení byznysu téměř třetina respondentů příští rok očekává pokles obratu v jejich sektoru a pětina předpokládá nárůst nezaměstnanosti. Do budoucna chce třetina firem posílit své online aktivity a pětina plánuje větší investice do nových technologií.

Pandemie koronaviru způsobila ve fungování firem celou řadu změn. Vedle nových způsobů práce, které zavedly tři čtvrtiny firem, docházelo dokonce ke změnám obchodního modelu (37 %) či nasazování nových technologií a automatizace (62 %). Výrazně přibylo i zaměstnanců, kteří změnili obor své působnosti. Vyplývá to z nedávného průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.

Pražské centrum podnikových služeb SAP Services významně rozšiřuje záběr poskytovaných služeb a zvyšuje podíl expertních pozic. Vedle svého původního zaměření na finanční a personální služby nově z Prahy všem pobočkám SAP připravuje i obchodní smlouvy, provádí audity zaměřené na ochranu dat či pomocí technologií modernizuje interní procesy. Počet rolí s novým zaměřením během uplynulých pěti let vzrostl o 350 procent a tvoří již čtvrtinu všech pracovních pozic.

Asociace ABSL ocenila firmy, které v uplynulém roce nejvíce přispěly k rozvoji oboru podnikových služeb v České republice a díky inovativním projektům zvýšily standard poskytovaných služeb, zákaznické zkušenosti, rozvoje talentů a pracovního prostředí. Vítězné projekty v sedmi kategoriích vybírala čtyřčlenná nezávislá odborná porota z pěti desítek nominací. Ocenění s názvem ABSL Diamonds byla předána v rámci 7. výroční konference ABSL, která letos proběhla digitálně za účasti 1500 sledujících.

I přes velký nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků začaly ve výrobě stagnovat či dokonce klesat mzdy. Výjimku tvoří Královéhradecko a v případě některých pozic i střední Čechy. Na opačném konci spektra je Ústecko, následované Libereckým a Moravskoslezským krajem. Nejvyšší zaznamenanou mzdou ve výrobě je ředitel výrobního závodu, který si v Praze přijde dokonce až na 200 tisíc Kč. Nejméně si naopak vydělá výrobní dělník v Moravskoslezském kraji, jehož nástupní mzda může začínat na pouhých 17 tisících. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu mezd, který na podzim zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.