Peníze za své služby od státu nečekejte dříve než za 90 dnů
Českým podnikatelům se rozplynula šance na rychlejší proplacení faktur. Povinná třicetidenní splatnost se i nadále bude týkat jen největších odběratelů, ale už se nebude týkat kupříkladu veřejné správy nebo ostatních firem. Původně plánovalalo ministerstvo průmyslu a obchodu, že by novela zákona zpřísnila pravidla pro všechny subjekty bez výjimek. Návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou připravil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ministerstvo ji v září poslalo do připomínkového řízení, však se zásadní změnou nepočítá.
Do třiceti dnů tak i nadále budou muset platit jen největší odběratelé, typicky velké obchodní řetězce a silní hráči na trhu. Novela tak jen přejímá podobnou úpravu obsaženou dosud v zákoně o významné tržní síle, nicméně nově se má týkat všech oborů, nejen potravinářství a zemědělství. Díky této novele spadnou do této skupiny i nadnárodní IT společnosti, farmaceutické a průmyslové společnosti.
Přísnější podmínky se mají vztahovat jen na firmy s dominantním postavením na trhu nebo s "významným ekonomickým postavením". Významné ekonomické postavení zaujímá v zásadě („nebude-li prokázáno jinak") každá firma, jejíž čistý obrat za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky přesahuje 10 miliard korun.Tyto firmy podle zákona nesmí zneužít své postavení ke "sjednávání nebo uplatňování lhůty splatnosti delší než 30 dní ode dne doručení faktury". Za porušení jim hrozí pokuta až 10 milionů korun, nebo 10 procent z čistého obratu za poslední tři roky.
Náměstek ministra Bedřich Danda a expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, přitom navrhovala omezit dobu splatnosti pro všechny obchodní vztahy. Tedy například i pro situace, kdy svého postavení zneužívá stát nebo samospráva a "nutí" vítěze veřejné zakázky k delší splatnosti. Taková úprava by byla přísnější než nedávno schválená unijní směrnice. Z maximálně třicetidenní splatnosti by neumožnila výjimky, a to ani když se na tom smluvní strany dohodnou.
Bedřich Danda vysvětluej svůj záměr na změnu zákona hlavně špatnou platební morálku a nízkou vymahatelností pohledávek. Případné výjimky by podle něj jen umožnily pokračování dosavadní praxe, kdy ekonomicky silnější firmy "vydírají" ty menší. Na přísnější regulaci splatnosti faktru se však nedohodnou ani podnikatelské svazy.Napříč svyzy ji tak podporují hlavně menší firmy, zatímco větší podniky omezení smluvní volnosti odmítají. Podle náměstka ministra Dandy však tento rozpor jen potvrzuje, že na trhu existují nerovné podmínky a i přes všechny nevole plánuje dále pokračovat ve svém tažení za 30 denní splatností.
Jak je to v Evropské unii? Evropská unie přijala v únoru 2011 směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. V jednotlivých členských státech má platit nejpozději od března 2013. Směrnice stanoví, že veřejná správa musí proplácet faktury do třiceti kalendářních dní. Výjimku dostanou jen veřejná zdravotnická zařízení a "orgány veřejné moci vykonávající hospodářskou činnost průmyslové či obchodní povahy".
Pro vztahy mezi podnikateli navzájem pak směrnice stanoví standardní splatnost maximálně 60 dnů. Povoluje ale výjimky, pokud se na nich obě strany dohodnou a současně pokud toto prodloužení nebude vůči věřiteli "hrubě nespravedlivé" (například kvůli nemožnosti vymáhat úroky nebo smluvní pokutu). Jednotlivé členské státy přitom mohou unijní směrnici v tuzemských zákonech ještě zpřísnit.
- Novela pomůže malým dodavatelům vůči velkým korporacím.
- Ztráta klíčového nástroje pro vyjednávání, který má vliv na dodavatelské ceny, množství, výprodeje či kvalitu a váže na sebe celou řadu dalších obchodních podmínek, nikoliv nevýhodných pro malé dodavatele,
Na závěr "Malé firmy budou více usilovat o velké zakázky, schopní podnikatelé, kteří dokžou dobře vyjdnávat budou mít ted o něco méně v rukávu. A soudy budou zavaleny vymáháním pohledávek po dohodnuté splatnosti.
