Na co má OSVČ nárok při nemoci?

OSVČ mají nárok na nemocenské dávky až od 22. dne pracovní neschopnosti, ještě v loňském roce měly nárok na nemocenské dávky od 15. dne nemoci. Díky této změně zákona jsou všichni OCVČ déle bez finančních prostředků. Nejen díky těmto okolnostem si většina OSVČ volí možnost neplatit nemocenské pojištění. Jedná se o jednu z mála možností, kde má OSVČ na výběr platit nebo neplatit nemocenské pojištění. Zdravotní pojištění si však musí platit v jakékoliv situaci.

Aby se předešlo situaci, kdy dojde k zneužití nemocenských dávek, například, že OSVČ ví dopředu, že bude dlouhodobě nemocné a „narychlo“ si začne platit dobrovolné nemocenské pojištění, tak mohou OSVČ ze zákona čerpat nemocenské dávky až po třech měsících předcházející řádného placení dávek před pracovní neschopnosti. Účast na nemocenském pojištění je proto nutné dobře promyslet a zvážit všechna pro a proti dopředu.

Dobrovolné nemocenské pojištění hradí OSVČ během roku formou pravidelných měsíčních záloh, které jsou vždy splatné do 20. dne následujícího měsíce. K danému datu však již musí být tato částka připsána na účet OSSZ. Dobrovolné nemocenské pojištění za říjen tak musí být připsáno na účet OSS do 20. listopadu. Opožděná nebo neuskutečněná platba nemocenského pojištění, znamená jeho zánik. Když OSVČ obnoví platbu dobrovolného nemocenského pojištění, tak opět začíná znovu běžet tříměsíční lhůta. Na tuto situaci je třeba dávat pozor a řešit ji s úřady.

Dobrovolné nemocenské pojištění činí 2,3 % z vyměřovacího základu (v roce 2010 to bylo 1,4 %). Minimálním vyměřovacím základem je částka 4 000 Kč, takže minimální dobrovolné nemocenské pojištění činí 92 Kč měsíčně. Od letošního roku však musí být dobrovolné nemocenské pojištění placeno ze stejného vyměřovacího základu jako důchodové pojištění. Tato změna nejvíce pravděpodobně ovlivnila skutečnost, že počet OSVČ platících dobrovolné nemocenské pojištění ještě poklesl. Proč? Většina žen plánujících rodinu si totiž dobrovolně platila vyšší zálohy na nemocenském pojištění, než odpovídalo jejich dosaženému zisku, aby následně měly vyšší peněžitou podporu v mateřství (mateřskou). Nyní již taková praxe není možná. V roce 2010 tak mohla podnikatelka dobrovolně měsíčně platit 1 010 Kč měsíčně a poté měla nárok na měsíční mateřskou ve výši 29 070 Kč.

OSVČ si mohou samy určovat vyměřovací základ pro platbu důchodového pojištění, který je limitován minimálním vyměřovacím základem za rok 2011 ve výši 74 220 Kč (tj. měsíčně 6 185 Kč) a horním maximálním vyměřovacím základem 1 781 280 Kč. Většina OSVČ tak platí pouze minimální platby na důchodovém pojištění. Sazba důchodového pojištění přitom činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Když si OSVČ v Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 určila pro platbu záloh pro letošní rok minimální vyměřovací základ, tak platí na důchodovém pojištění měsíčně 1 807 Kč (29,2 % z 6 185 Kč). Jestliže chce být OSVČ účastna na dobrovolném nemocenském pojištění, tak musí platit měsíční zálohy na nemocenském pojištění 143 Kč (2,3 % z 6 185 Kč). Nemocenská činí 60 % z redukovaného osobního vyměřovacího základu. Redukční hranice při výpočtu denní nemocenské jsou 825 Kč, 1 237 Kč a 2 474 Kč. Do první redukční hranice se započítává z 90 %, ve druhé redukční hranici z 60 %, ve třetí redukční hranici z 30 % a nad částku 2 474 Kč se již nepřihlíží.

Praktický příklad na konec OSVČ pan Novák si platí v letošním roce minimální zálohy na důchodovém i nemocenském pojištění. Jak vysokou bude mít v takovém případě denní nemocenskou od 22. dne nemoci?

Pan Novák by měl nárok na denní nemocenskou ve výši 111 Kč, což při měsíční nemocnosti (od 22. dne nemoci) činí pouze 3 330 Kč.

Kdyby si pan Novák dobrovolně platil na nemocenském pojištění 500 Kč měsíčně, aby měl vyšší nemocenskou, tak by musel současně platit měsíční zálohy na důchodovém pojištění ve výši 6 348 Kč (300 Kč: 2,3 % x 29,2 %). V tomto případě by měl nárok na denní nemocenskou ve výši 387 Kč. Vzhledem k vysokým platbám důchodového a nemocenského pojištění se však tento postup nevyplatí.