Výroba masa klesla, nákup i cena mléka vzrostly
V roce 2017 došlo k poklesu ve výrobě hovězího masa (−5,9 %). Pokračovala také snižující se výroba vepřového (−4,2 %). Ve výrobě drůbežího se podařilo zachovat trend rostoucí (+1,5 %). Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat se vyvíjely opačně, u skotu byly vyšší o 2,3 %, u prasat o 11,1 %, kdežto u kuřat o 1,0 % nižší než v roce 2016. Nákup mléka od producentů se zvýšil o 6,7 % a průměrná cena mléka o 25,7 %.
Skot a hovězí maso V roce 2017 bylo v ČR poraženo 227,4 tis. ks skotu (−5,9 %) a bylo vyrobeno 67 714 tun hovězího a telecího masa (−5,9 %). Na poklesu porážek se projevily snížené stavy býků ve výkrmu během roku 2016. Přestože se zvýšil dovoz zvířat k porážce, domácí produkce hovězího masa nedosáhla úrovně předcházejícího roku a byla nahrazena zvýšeným dovozem hovězího masa ze zahraničí. S poklesem vývozu zástavového skotu se stavy býků ve výkrmu během roku začaly navyšovat. Od nich se bude odvíjet produkce masa v roce 2018.
Ceny výrobců jatečného skotu byly v roce 2017 průměrně o 2,3 % vyšší než v roce předcházejícím, z toho u jatečných býků o 1,2 %, u krav o 3,9 %, u jalovic o 3,7 % a u telat o 8,3 %. Průměrná cena jatečných býků byla 47,48 Kč za kg v živém nebo 86,40 Kč za kg v jatečné hmotnosti. V průběhu roku se ceny příliš neměnily a pohybovaly se od 85,37 Kč/kg (minimum v únoru) do 87,44 Kč/kg (maximum v červenci).
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) v období od prosince 2016 do listopadu 2017 se obrat obchodu s živým skotem meziročně snížil. Pokles byl zaznamenán na obou stranách obchodu, takže bilance vyjádřená v hmotnostních jednotkách zůstala téměř stejná a dosáhla 78 207 tun. Pokles obratu byl způsoben omezením obchodu se zvířaty k dalšímu chovu (−10,4 tis ks dovezených a −9,6 tis. ks vyvezených). U skotu určeného k porážce došlo ke zvýšení dovozu (na 2 181 tun; +18,9 %), z toho především krav, naopak vývoz zaznamenal pokles (na 47 614 tun; −4,0 %), a to jatečných krav i býků. Živý skot se dovážel převážně ze Slovenska (k porážce); vývozy směřovaly nejvíce do Rakouska (k porážce i k dalšímu chovu), Turecka (převážně k chovu) a Německa (k obojímu účelu s převahou k porážce).
Meziročně se prohloubil schodek zahraničního obchodu1) s hovězím masem. Jeho dovoz se zvýšil na 37 283 tun (+19,8 %) a vývoz zůstal téměř stejný (10 322 tun; −0,1 %). Hovězí maso se dováželo hlavně z Polska, Nizozemska a Německa; vyváželo se nejvíce na Slovensko a do Nizozemska.
Prasata a vepřové maso V roce 2017 bylo na jatkách poraženo 2 337,8 tis. prasat (−3,7 %) a vyrobeno 211 001 tun vepřového masa (−4,2 %). Snížená výroba vepřového masa navazovala na nižší stavy prasat ve výkrmu během roku a vzhledem k nižšímu obratu zahraničního obchodu1) s jatečnými prasaty se dovoz vepřového masa opět nepatrně zvýšil.
Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v roce 2017 byly meziročně vyšší o 11,1 %. Chovatelé prodávali vykrmená prasata v průměru za 32,52 Kč/kg živé hmotnosti nebo za 42,27 Kč/kg v mase. Nejvyšší cena byla v červenci (45,34 Kč/kg) a poté až do prosince klesala na roční minimum (38,86 Kč/kg).
Bilance zahraničního obchodu1) s živými prasaty v období od prosince 2016 do listopadu 2017 byla kladná (22 031 tun). Na straně dovozu převládala mladá prasata a na straně vývozu prasata jatečná. V průměrné hmotnosti 26,2 kg se dovezlo 202,3 tis. ks selat a podstatně vyšší množství (229,8 tis. ks) v průměrné hmotnosti 116,7 kg se vyvezlo prasat jatečných. Jejich hmotnost (26 823 tun v živém) představovala více než desetinu roční produkce vepřového masa v ČR. Selata se dovážela z Německa, Dánska a Nizozemska, jatečných prasat se nejvíce vyvezlo na Slovensko, do Maďarska a Německa.
Schodek zahraničního obchodu1) s vepřovým masem (−228 189 tun) se meziročně mírně prohloubil (o 5 147 tun); dovoz činil 263 787 tun (+1,5 %), vývoz 35 598 tun (−3,1 %). Vepřové maso se dováželo z Německa, Španělska, Polska a Belgie; největším odběratelem bylo Slovensko.
Drůbež a drůbeží maso Výroba drůbežího masa se v roce 2017 mírně zvýšila na 158 906 tun (+1,5 %).
Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných kuřat za rok 2017 byla lehce nižší (−1,0 %) než v roce 2016 a u kuřat I. třídy jakosti dosáhla 23,23 Kč/kg živé hmotnosti. V lednu začínala na ročním maximu (24,27 Kč/kg), na minimální hodnotu se dostala v červnu (22,17 Kč/kg) a do konce roku se pohybovala kolem ročního průměru.
Zahraniční obchod1) s živou drůbeží v období od prosince 2016 do listopadu 2017 vykázal kladnou bilanci 41 629 tun, z toho dovoz činil 4 437 tun (−16,4 %) a vývoz 46 066 tun (+1,6 %). Na tomto výsledku se nejvíce podílel meziročně nižší dovoz (3 070 tun; −23,2 %) a vyšší vývoz (28 957 tun; +5,9 %) jatečných kuřat a slepic. Obdobně obchod s mláďaty drůbeže zaznamenal zvýšený přebytek způsobený meziročně sníženým dovozem (13,0 mil. ks; −7,0 %) a zvýšeným vývozem (89,2 mil. ks; +4,0 %) jednodenních kuřat. Živá drůbež se dovážela hlavně z Maďarska (jednodenní kuřata), Německa (mláďata) a Slovenska (mláďata i jatečná kuřata a slepice), vývozy směřovaly na Slovensko (mláďata a jatečná drůbež), do Německa (jednodenní kachňata, jatečná kuřata a jatečné krůty), Polska (všechny kategorie drůbeže) a Rumunska (jednodenní kuřata).
Dovoz i vývoz drůbežího masa meziročně poklesly, a to na 116 785 tun (−2,3 %) dovezeného a 34 372 tun (−7,2 %) vyvezeného masa. Drůbeží maso se dováželo nejvíce z Polska a zvýšil se dovoz z Německa, vyváželo se hlavně na Slovensko.
Mléko a mléčné výrobky V roce 2017 bylo nakoupeno přímo od tuzemských producentů 2 901,0 mil. litrů (+6,7 %) mléka, z toho nákup mlékáren od producentů a odbytových organizací činil 2 478,1 mil. litrů (+0,8 %).
Průměrná cena zemědělských výrobců mléka byla v roce 2017 v I. a Q třídě jakosti 8,44 Kč za litr (+25,7 %) a rostla po celé období od 7,63 Kč/l v lednu až k 9,31 Kč/l v prosinci.
Ustálený výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se v období od prosince 2016 do listopadu 2017 meziročně dále zvýšil. Dovoz klesl na 254,2 tis. tun (−15,0 %) a vývoz zůstal na stejné úrovni, přesahující 1 mil. tun (−0,1 %) mléka a mléčných výrobků. Na straně dovozu došlo k poklesu u všech druhů mléčných komodit, kromě syrovátky (+5,5 %), a nejvíce se snížil dovoz mléka a smetany (−42,3 %), včetně sušených (−24,8 %). Naopak mléka se podařilo vyvézt o 13,4 tis. tun více (+1,6 %), největší nárůst byl zaznamenán do Německa, největší pokles do Polska a Itálie. Vyvezlo se také více sýrů a tvarohu (+2,6 %), ale výrazně méně másla (−39,8 %). S mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce obchodovalo s Německem, Slovenskem a Polskem v obou směrech, na vývozu také s Itálií.
