Pozitivní nálada českých spotřebitelů klesá
Pozitivní nálada mezi evropskými spotřebiteli přetrvávala i v druhém čtvrtletí roku 2017. Poté, kdy z hlediska celé evropské osmadvacítky dosáhlo spotřebitelské klima na začátku roku devítiletého maxima, se drží i nadále vysoko a koncem června zaznamenalo hodnotu 19,1 bodu. Celkově jsou výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK ve druhém čtvrtletí roku 2017 v různých zemích Evropy různé.
Opět se objevily značné rozdíly mezi třemi sledovanými ukazateli: ekonomickými očekáváními, příjmovými očekáváními a ochotou nakupovat. Zatímco v Německu a ve Francii jsou tyto ukazatele na vysoké úrovni, v některých východoevropských zemích, jako je Polsko a Česká republika, spotřebitelská nálada poněkud ochladla. Odborník GfK na chování spotřebitelů Rolf Bürkl poznamenává: „Jedním z překvapivých zjištění byl ve druhém čtvrtletí ‘Macronův efekt‘ ve Francii, který měl evidentně pozitivní dopad na náladu Francouzů. Britští spotřebitelé sledovali jednání o brexitu se zjevnou skepsí, což se projevilo na nízkých hodnotách těchto ukazatelů. K vítězům tohoto čtvrtletí patří Španělsko a Portugalsko, kde spotřebitelé začali rostoucí ekonomice znovu více důvěřovat."
Česká republika: spotřebitelská nálada chladne
Po velmi silném prvním čtvrtletí ekonomická očekávání českých spotřebitelů ke konci června značně zeslábla. Jejich ukazatel spadl na 18,1 bodu, což znamená pokles o 19,1 bodu. Před rokem byl tento ukazatel na úrovni 25,6 bodu.
Klesající optimismus je zjevný rovněž u příjmových očekávání, byť je stále na relativně vysoké úrovni. 59,5 bodu je historické maximum zaznamenané v únoru, jenže na konci června se tento ukazatel dostal na 40,8 bodu. Před rokem byl ještě na 43,6 bodu, tedy o 2,8 bodu výše než nyní.
Podobně se mezi českými spotřebiteli poněkud snížila i ochota nakupovat - v porovnání s koncem prvního čtvrtletí klesla o čtyři body na 14,7 bodu. Oproti stejnému období loňského roku, kdy dosáhla 21,8 bodu, to znamená pokles o více než sedm bodů.
Slovensko: pokles napříč všemi indikátory
Ani na Slovensku se nepodařilo ve druhém čtvrtletí zajistit pokračování silného vývoje, který tak slibně začal zkraje roku. Ve srovnání s koncem března jsou ekonomická očekávání Slováků o 2,3 bodu slabší, neboť klesla na 17,3 bodu. Je to rovněž o 5,6 bodu méně než v roce 2016.
Očekávání slovenských spotřebitelů týkající se dalšího vývoje příjmů také poněkud poklesla. Přesně před rokem dosáhla úrovně o dva body vyšší; pokles ve srovnání s prvním čtvrtletím 2017 činí téměř čtyři body, ale dosahuje relativně vysoké hodnoty 25,4 bodu.
Ochota nakupovat se u slovenských spotřebitelů vyvíjí podobně: v porovnání s polovinou roku 2016 se snížila o 10,4 bodu; oproti prvnímu čtvrtletí spadla o osm bodů na úroveň 4,6 bodu.
Německo: ekonomická očekávání na tříletém maximu
Ekonomická očekávání německých spotřebitelů dosáhla ve druhém čtvrtletí tohoto roku nejvyšší hodnoty za tři roky. Indikátor vystoupal ke konci června na 41,3 bodu. Vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána v červenci 2014 45,9 bodu. Nehledě na všechna rizika, jako jsou potenciální obchodní omezení zaváděná vládou USA nebo začínající jednání o brexitu, optimistický pohled na vývoj ekonomiky v Německu přetrvává.
Díky velmi dobré prognóze týkající se německého trhu práce pokračoval v červnu rovněž růst příjmových očekávání. Ukazatel vzrostl o 16,8 bodu na 60,2 bodu, čímž překonal hodnotu dosaženou v březnu a zaznamenal rekord za celé Německo po jeho sjednocení. Vyšší hodnota nebyla zaznamenána od chvíle, kdy byl v roce 1991 poprvé dosažen rekord za sjednocené Německo.
Ochota německých spotřebitelů nakupovat se rovněž udržela na velmi vysoké úrovni. Indikátor stoupnul ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 2,4 bodu a ve srovnání s předešlým rokem o 3,5 bodu; na konci června dosáhl 57,9 bodu. Hlavním důvodem pro takto silnou tendenci k nakupování je mimořádně stabilní trh práce.
