Česká ekonomika rostla díky domácí poptávce

„Meziročně vzrostl hrubý domácí produkt o 4,4 %. To je mnohem rychleji než unijní průměr. Vůbec nejdynamičtěji teď roste ekonomika Litvy, Polska nebo Maďarska. V našem případě je zajímavé, že tuzemské hospodářství masivně táhnou hlavně investice a výdaje domácností. S růstem mezd lidé více utrácejí, ale současně rostou i jejich úspory. Naopak zahraniční obchod přestal po více než čtyřech letech přispívat k růstu HDP,“ komentuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Zpřesněný odhad potvrdil, že česká ekonomika v 1. čtvrtletí nadále rostla, i když pomalejším tempem než v předchozích čtvrtletích. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 %. Meziročně se HDP zvýšil reálně o 4,4 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 0,7 % a meziročně vzrostla o 4,5 %. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství. K meziročnímu růstu HPH nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl (1,6 p. b). Růst HPH v tomto odvětví byl 0,2 % mezičtvrtletně a 6,1 % meziročně. Ve zpracovatelském průmyslu rostla zejména produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů, elektrických zařízení a výroba strojů. V tradičně stěžejním odvětví české ekonomiky, výrobě dopravních prostředků, došlo ke zvolnění růstu HPH. Meziroční i mezičtvrtletní pokles HPH byl zaznamenán v odvětvích těžby a dobývání a výrobě elektřiny. Dařilo se stavebnictví, kde přidaná hodnota i díky příhodným klimatickým podmínkám vzrostla o 7,1 % mezičtvrtletně (7,6 % meziročně). Hrubá přidaná hodnota rostla i ve většině odvětví služeb, zejména pak v informačních a komunikačních činnostech a v peněžnictví a pojišťovnictví.

Daně z produktů se v meziročním srovnání zvýšily o 3,4 %, mezičtvrtletně však především díky nižšímu výběru spotřební daně z tabákových výrobků poklesly. To bylo důvodem pomalejšího mezičtvrtletního růstu HDP ve srovnání s vývojem HPH.

Na straně poptávky byl meziroční růst HDP v 1. čtvrtletí podpořen výhradně domácí poptávkou. Na jejím růstu se podílely rostoucí investiční výdaje, pokračující růst spotřeby domácností a rovněž rostoucí spotřeba institucí vládního sektoru. K meziročnímu růstu HDP (4,4 %) přispěly investiční výdaje (2,3 p. b.[2]), spotřeba domácností (1,4 p. b.) a výdaje vládních institucí (0,7 p. b.). Vyšší růst dovozu než vývozu naopak snižoval tempo růstu HDP (-0,6 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 4,0 % zejména zásluhou domácností, jejichž reálná spotřeba vzrostla o 4,1 % více než před rokem a o 0,7 % více než v předchozím čtvrtletí. Dynamika výdajů domácností se zvýšila především u spotřeby předmětů s dlouhodobou trvanlivostí a u služeb.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily meziročně o 3,6 % a mezičtvrtletně o 1,4 %,

Investiční aktivita rostla v 1. čtvrtletí jak u podniků a domácností, tak i u vládních institucí. Z hlediska typu aktiv byl meziroční růst investiční aktivity podpořen především investicemi do staveb a budov včetně obydlí a do strojního vybavení. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně o 10,5 % vyšší.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se v 1. čtvrtletí meziročně snížilo o 11,2 mld. korun a zahraniční obchod tak přestal po více než čtyřech letech přispívat k růstu HDP. Dovoz zboží a služeb meziročně vzrostl o 6,5 % (1,4 % mezičtvrtletně), vývoz vzrostl o 4,1 % (0,5 % mezičtvrtletně).

Z hlediska cenového vývoje v 1. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 2,6 %.

Růst české ekonomiky byl i nadále provázen růstem zaměstnanosti. V tuzemsku bylo v 1. čtvrtletí zaměstnáno[3] v průměru 5 385 tisíc osob. Celková zaměstnanost byla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,5 % vyšší, meziročně vzrostla o 1,7 %.