Rubrika Kariéra

Měsíce, kdy business dresscode nahradily domácí úbory, členové týmu se potkávali pouze virtuálně a pracovali v souladu s pandemickými opatřeními výhradně z domova, už naštěstí skončily. Většina firem svým zaměstnancům postupně nabídla plný návrat na pracoviště, a s tím i možnost opět komunikovat s kolegy tváří v tvář. Priority zaměstnanců však prošly za poslední rok proměnou a do prostor kanceláře míří jen někteří. Nalákat zaměstnance zpět pomáhají atraktivní benefity a přívětivé prostředí. Obojí spojuje, mimo jiné, dokonalý kávový zážitek, který se svou komplexní službou nově představuje L’OR Professional.

Pracovníci chybí ve více než dvou třetinách průmyslových firem. Největší nedostatek jich je v Moravskoslezském a Zlínském kraji, o něco lepší situace naopak vládne v Praze a ve Středočeském kraji. Na jedno volné pracovní místo kvalifikovaného dělníka připadá v průměru jen 0,2 až 0,3 uchazeče, což je ještě méně než začátkem letošního roku. Při hledání nových kvalitních pracovníků nejvíce funguje doporučení od stávajících zaměstnanců. Vysoká míra spokojenosti a růst mezd však zpomalily fluktuaci a lidi lze získat jen stěží. Bez cizinců se český trh neobejde, s jejich zaměstnáváním počítá až 60 % průmyslových a výrobních firem. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, který byl zrealizován letos v srpnu mezi 239 personalisty.

Napříč obory i regiony dochází k mírnému růstu mezd, který kompenzuje stagnaci v loňském roce. V části firem se zároveň vrací na původní úroveň finanční i nefinanční benefity, které byly v uplynulém pandemickém roce sníženy či zcela pozastaveny. Trh práce v České republice však stále značnou měrou ovlivňuje nejistota způsobená pandemií. Kromě nedostatku kvalifikovaných pracovníků brzdí ekonomiku také chybějící zdroje či komponenty. O výši finančního ohodnocení, stejně jako o případných benefitech, začínají rozhodovat opět kandidáti. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v 9 oborech a 13 regionech.

Bez ohledu na vzdělání či věk považují Češi za nejatraktivnější obor tradičně informační technologie. Na dalších příčkách žebříčku atraktivity oborů však došlo oproti předchozím rokům ke změně. Například Češi s vysokoškolským vzděláním na druhé místo umístili farmaceutický a na třetí místo automobilový průmysl. Zaměstnanci se střední školou zase na druhé příčce vyměnili média za automobilový průmysl a na třetí podnikové služby za výrobu. Na opačný konec žebříčku staví obě skupiny obchod, logistiku, stavebnictví a bankovnictví. Kritéria pro hodnocení atraktivity zaměstnavatele se přitom u jednotlivých věkových skupin dost liší. Vyplývá to z letošního průzkumu zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research, který zrealizovala personálně poradenská společnost Randstad.

Prohlubující se nedostatek kvalifikovaných pracovníků nutí stále více firem nabízet náborové příspěvky. Nejčastěji je jako magnet na lidi využívají zaměstnavatelé z výroby, strojírenství a IT, běžně se však objevují i ve financích či farmacii. Nejnižší náborové příspěvky se pohybují v jednotkách tisíc korun, u kvalifikovanějších pozic dosahují vyšších desítek tisíc. Výše příspěvků meziročně rostla téměř ve všech regionech, často i o sto procent. Nejvyšší zaznamenaný příspěvek letos činil 250 000 Kč. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment.

Ve zdejších R&D centrech chybí tisíce IT a elektrotechnických expertů. Důvodem je rostoucí počet projektů situovaných do České republiky i nedostatečně pružné školství. Firmy proto musí i nadále spoléhat na inženýry z ciziny. I přes vyšší náklady se jim však jejich nábor vyplácí.

Počet pracujících cizinců v ČR roste o desítky tisíc ročně. Vedle velkého zájmu českých zaměstnavatelů kvůli vyčerpanému trhu práce je důvodem i zájem zahraničních pracovníků, kteří si v ČR mohou vydělat i třikrát více než ve své domovské zemi. V letošním roce by cizinci měli tvořit až 17 % všech pracovních sil v Česku. Jedná se o kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve výrobním sektoru nebo v podnikových službách.

I přesto, že jsou lidé již z home office unavení, zpět do firemních kanceláří se nehrnou. Mezi kolegy zatím zavítá v průměru zhruba 15 % zaměstnanců oboru zákaznických, podnikových a IT služeb. Tři ze čtyř firem proto v současné době řeší úpravy nájemních smluv a optimalizaci plochy svých kanceláří. Plánují snižování počtu pracovních stolů i celkové kancelářské plochy a při přestavbě svých prostor kladou důraz na zázemí pro setkávání, spolupráci a kreativitu. Vyplývá to z průzkumu asociace ABSL a poradenské společnosti Colliers.

Z průzkumů personálně poradenské společnosti Randstad vyplývá, že Češi se přestali bát měnit zaměstnání. Zatímco v druhé polovině loňského roku změnilo práci jen 13 % lidí, letos na jaře se počet lidí, kteří si jinou práci buď aktivně hledají, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží, dostal dokonce na celou jednu čtvrtinu. Tradičně se přitom přesuny na trhu práce v době před pandemií pohybovaly na úrovni 20 %. Motivací je změně je ale nejčastěji touha po větší jistotě práce a lepším výdělku.

V souvislosti s ustupující pandemií a vyšší proočkovaností populace firmy po celém světě řeší návrat k normálu a po dlouhém období práce z domova zvou své zaměstnance zpět do firemních kanceláří. Společnost SAP se na základě zpětné vazby svých lidí i pozitivních zkušeností s kvalitou výkonu práce na dálku rozhodla zavést flexibilní pracovní podmínky a umožnit zaměstnancům volit místo a čas práce dle jejich individuálních potřeb.