Rubrika Kariéra

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí pracovního prostředí. Podle ČSÚ využívalo v Česku v roce 2025 alespoň jednu z osmi sledovaných technologií AI již 18 % podniků, vedle toho zaměstnanci stále častěji pracují i s volně dostupnými nástroji. Technologie přitom nepřebírají jen rutinní úkoly, ale postupně zvládají i složitější agendu – od práce s daty po přípravu analytických podkladů. Nejviditelněji se tento posun podle Grafton Recruitment promítá do juniorských pozic, kde AI často nahrazuje jednodušší část práce a junioři musí zvládat náročnější úkoly. Anketa společnosti zároveň naznačuje, že oblast bezpečnosti a jasných pravidel práce s AI zatím ve firmách není systematicky uchopena.

Pandemie, nástup umělé inteligence a rostoucí tlak na výkon posilují v pracovním prostředí nenápadný, ale nebezpečný fenomén. Zaměstnanci se pod dlouhodobým tlakem „tiše lámou“ – bez otevřených konfliktů, bez vyhoření, zato s postupnou ztrátou angažovanosti, kreativity a důvěry. Grafton Recruitment upozorňuje na trend označovaný jako quiet cracking, který často zůstává managementu dlouho skrytý a může být důvodem rostoucí fluktuace. Na rozdíl od jiných trhů se zatím v ČR týká zhruba 7 procent zaměstnanců.

Jednorázové retenční bonusy samy o sobě nezastaví odchody zaměstnanců. Podle dat personální agentury Grafton Recruitment by 26 % lidí na odchodu zůstalo u současného zaměstnavatele pouze v případě zvýšení mzdy o 20 % a dalších 17 % při navýšení o 15 %. Většina firem však nabízí výrazně méně, což se v kombinaci s napjatým trhem práce promítá do přetrvávající vysoké fluktuace.

Už jen pár týdnů mají letošní maturanti na podání přihlášky na vysoké školy. Aktuální průzkum Grafton Recruitment ukazuje, jaký studijní směr jim otevře nejlepší šance na uplatnění, a zároveň zdůrazňuje, že samotný titul už nestačí. Rozhodující je kombinace kvalitního vzdělání, praxe a schopnosti reagovat na technologické změny. Nejlépe se dnes dle něj na trhu práce uplatňují absolventi technických oborů, IT, zdravotnictví a sociálních služeb. I tyto oblasti však rychle proměňuje automatizace a nástup umělé inteligence.

Nízká míra nezaměstnanosti, omezená dostupnost pracovní síly a pokračující tlak na růst mezd budou i v roce 2026 patřit k hlavním charakteristikám českého trhu práce. Podle odborníků personální agentury Grafton Recruitment nepřinese příští rok žádný zásadní zlom, ale spíše pokračování trendů z předchozích let – tedy složité nábory, vysokou konkurenci v oblasti kvalifikovaných zaměstnanců a jen dílčí změny v legislativě, které firmám ale okamžitě neuleví.

Nástup nových technologií, umělé inteligence a udržitelných iniciativ zvyšuje poptávku po specializovaných rolích napříč obory. Firmy v IT, podnikových službách, výrobě i finančním sektoru hledají odborníky, kteří dokážou propojit technické znalosti se strategickými a analytickými dovednostmi. Dříve neexistující role, jako například inženýři v oblasti bezpečnosti umělé inteligence, programátoři robotů a specialisté na ESG, nyní figurují v pracovních inzerátech téměř všech velkých firem. Zatímco první pozice vznikaly v Praze, nyní se začínají objevovat i v dalších regionech – se mzdami zpravidla o pětinu až čtvrtinu nižšími než v hlavním městě. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

HP ve třetím ročníku globálního průzkumu Work Relationship Index ukazuje, že vztah lidí k práci prochází zásadní krizí. Podle letošních dat má zdravý vztah k práci jen pětina znalostních pracovníků – o významných osm procentních bodů méně než v roce 2024. Největší propad hlásí samotní vedoucí pracovníci, což poukazuje na ztrátu spojení i důvěry v nejvyšších patrech firem.

Životopis je první vizitkou uchazeče o zaměstnání. Často rozhoduje o tom, zda se vůbec dostane na pracovní pohovor. Z šetření personální agentury Grafton Recruitment přesto vyplývá, že si jej pravidelně aktualizuje jen třetina uchazečů. V době, kdy na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 3,4 uchazeče a konkurence roste, by měli zájemci o práci svému životopisu věnovat náležitou pozornost. Využít k tomu mohou i moderní nástroje.

Uchazeči o práci si ve výběrovém řízení nejvíce cení rychlosti. Na zpětnou vazbu chtějí čekat ideálně jeden týden. Rychlost se ale vyplácí i samotným zaměstnavatelům – ti, kteří proces zbytečně neprotahují, mají výrazně vyšší šanci získat kvalitní kandidáty. Platí totiž, že s délkou rozhodování roste riziko, že o uchazeče přijdou. Potvrzují to data společnosti Grafton Recruitment, která analyzovala více než 32 000 náborových procesů. Výsledky jsou jasné: pokud kandidát obdrží nabídku do 7 dnů od finálního kola pohovorů, v 82 % případů ji přijme. Naopak při čekání delším než 10 dnů roste pravděpodobnost, že ji odmítne.

Čeští zaměstnavatelé si začali uvědomovat přínos starších pracovníků. Podle aktuálního průzkumu personální agentury Grafton Recruitment zaměstnance ve věku 50+ aktivně nabírá plných 82 % firem. Roli přitom hraje nejen nedostatek kandidátů na trhu práce, ale v rostoucí míře i kvality, které tato generace přináší – zkušenosti, loajalita, stabilita.