V ČR jsou příjmová očekávání na historickém maximu
Pozitivní nálada evropských spotřebitelů se přenesla i do prvního čtvrtletí roku 2017. Již na konci prosince 2016 dosáhlo spotřebitelské klima evropské osmadvacítky nejvyšší hodnoty od ledna 2008. V lednu 2017 stouplo o další dva body na 19,9 bodu a pak se v březnu ustálilo na 18,9 bodu.
Česká republika: příjmová očekávání jsou na historickém maximu
Koncem března dosáhla ekonomická očekávání českých spotřebitelů nejvyšší úrovně od ledna 2016, a sice 37,2 bodu. Během prvních tří měsíců letošního roku vykazuje tento indikátor vzestupný trend a na konci kvartálu byl o 14 bodů výše než ve stejném období loňského roku. To podtrhuje pozitivní očekávání Čechů, pokud jde růst ekonomiky v následujících měsících.
Rostoucí optimismus českých spotřebitelů je patrný i u jejich příjmových očekávání. Hodnota 59,5 bodu zaznamenaná v únoru představuje historické maximum tohoto indikátoru. Na konci prvního čtvrtletí byl ukazatel stále ještě na 48 bodech. Tato cifra je jen o něco nižší než 52,4 bodu zaznamenaného na konci března 2016.
Loňský pozitivní trend u ochoty nakupovat pokračoval i během prvních tří měsíců roku 2017, přičemž na konci čtvrtletí indikátor mírně poklesl na 19,1 bodu. I když jde oproti loňskému roku o snížení zhruba o šest bodů, je to ve srovnání s předchozími roky stále ještě vysoká hodnota.
Slovensko: nálada spotřebitelů se stále zlepšuje
Po velmi silné druhé polovině roku 2016 ekonomická očekávání slovenských spotřebitelů v prvních třech měsících roku letošního mírně poklesla. Na konci března však tento ukazatel zůstal na 19,6 bodu, což je o malinko výš než vloni, kdy byla koncem března zaznamenána hodnota 16,3 bodu. Slováci tudíž ve své zemi i nadále očekávají solidní hospodářský růst.
Rovněž příjmová očekávání slovenských spotřebitelů zůstala vysoká a zaznamenala na konci prvního kvartálu hodnotu 29,2 bodu. To je o více než šest bodů více než vloni. Nehledě na přetrvávající vysokou míru nezaměstnanosti zapůsobila jako určitá vzpruha zlepšující se situace na trhu práce a pokles inflace.
Na konci prvního čtvrtletí 2017 se na Slovensku zvýšila i ochota nakupovat, a sice o 13,1 bodu, což v porovnání s předchozím rokem (11,9 bodu) představuje mírný nárůst. Rostoucí příjmy a klesající nezaměstnanost zřejmě ukazují na to, že slovenští spotřebitelé získávají dojem, že si mohou opět dovolit větší nákupy.
Německo: ekonomická očekávání se opět zlepšují
V Německu se v prvním čtvrtletí ekonomická očekávání po únorovém poklesu značně zlepšila. Ukazatel stoupnul koncem března na 18,1 bodu, což v porovnání s loňským rokem představuje zvýšení téměř o 18 bodů. Nejistota mnoha spotřebitelů spojená s politikou nového amerického prezidenta byla zjevně opět potlačena díky většímu ekonomickému optimismu.
Příjmová očekávání na rozdíl od ekonomických očekávání během prvního čtvrtletí poklesla a na konci března dosáhla 43,4 bodu. Tento ukazatel tedy odráží určitou citlivost německé veřejnosti vůči některým důležitým cenám jako je benzín, diesel nebo topná nafta, protože podle obecného mínění právě ony oslabují kupní sílu příjmů. Celkově však příjmová očekávání zůstávají i nadále vysoká.
Tato poněkud nižší příjmová očekávání však nemají vliv na náladu a chuť německých spotřebitelů nakupovat. Po určitém únorovém poklesu chuť nakupovat znovu vzrostla. Na konci prvního čtvrtletí byla na úrovni 55,5 bodu, a to je o 5,5 bodu výše než vloni. ** Velká Británie: rozhodnutí o brexitu zanechává negativní stopu**
V důsledku hlasování o brexitu zůstávají očekávání britských spotřebitelů nízká a na konci prvního čtvrtletí byla na úrovni -13,2 bodu. Přestože se tento ukazatel od června 2016, kdy klesl na nejnižší hodnotu za čtyři roky (-28,3 bodu) vzpamatoval, je jeho hodnota ve srovnání s loňským rokem stále nízká; tehdy ekonomická očekávání dosáhla 2,1 bodu.
Příjmová očekávání rovněž zaznamenala viditelný pokles a na konci čtvrtletí spadla na 1,2 bodu poté, kdy začátkem roku vykázala silný start (11,1 bodu v lednu). V meziročním srovnání to znamená prudký pokles o16,5 bodu, což ukazuje na rostoucí nejistotu britských spotřebitelů spojenou s ekonomickými důsledky brexitu.
Podobný obrázek lze pozorovat i u ochoty britských spotřebitelů nakupovat, jež během prvního čtvrtletí letošního roku postupně klesala a na konci března se dostala na 4,1 bodu. Vloni tento indikátor ještě vykazoval během prvních tří měsíců roku dvojciferná čísla.
