Každý dvanáctý senior v ČR pracuje
Podle Českého statistického úřadu přibývá v České republice důchodců, kteří pracují. V roce 2011 jich přibylo 11 000 na počet 157 000 lidí, kteří pobírají penzi. Jedná se o celkem 7 procent starobních důchodců. Sčítání lidu ukázalo, že v ČR žije 1, 67 milionu lidí nad 65 let (cca milion žen a 680 000 mužů), z toho jsou dvě pětiny seniorů bez žádných dlouhodobých zdravotních problémů. Dalších 12 procent sice zdravotní potíže má, ale neomezují je. Před šedesátým rokem života pracuje 70 procent mužů a 30 procent žen. Po překročení hranice šedesátky pracuje každý dvanáctý senior a seniorka.
V roce 2011 bylo zaměstnáno 75 800 lidí nad 65 let (cca 1, 5 procent všech zaměstnanců – z 4, 93 milionu). Podle expertů se český trh práce bez starších pracovníků neobejde. "My jsme v takové demografické situaci, že mladé ročníky okolo dvaceti let jsou vlastně o třetinu menší než ročníky okolo šedesáti let. Potřebujeme, aby senioři vydrželi pracovat déle, aby se náš trh práce nesmrskával," uvedl pro ČTK Dalibor Holý z ČSÚ. Přestože se může zdát, že podíl pracujících důchodců je malý, je podle Holého důležitý. "Za poslední rok vzrostl počet pracujících důchodců o 11.000, a podílel se tak víc než 40 procenty na celkovém nárůstu zaměstnanosti," uvedl. Přibližně každý druhý pracující penzista pracuje na částečný úvazek (v průměru 28 hodin/týden, nejčastěji ve službách).
Monika Šimůnková, zmocněnkyně pro lidská práva, uvedla, že by lidé ve vyšším věku měli mít šanci pracovat, pokud chtějí. Zároveň dodala, že už člověk nad 50 let si těžko hledá zaměstnání. Věková diskriminace je v ČR problémem. Podlé Šimůnkové by měl stát zaměstnávání starších osob podporovat, např. zvýhodněním pro firmy, které seniory zaměstnávají.
Vzdělání je na pracovní aktivitě důchodců patrné – zatímco u penzistů se základní školou pracuje jen každý padesátý, u vysokoškoláků je to každý pátý. V některých odvětvích se stávají senioři nepostradatelnými, zhruba 60 000 starobních důchodců pracuje ve vysoce kvalifikovaných profesích (školství, zdravotnictví, věda). I z hlediska technologické gramotnosti na tom nejsou senioři nejhůře. Přibližně tři čtvrtiny lidí nad 65 let a každý druhý člověk nad 75 let používá mobilní telefon. Desetina lidí mezi 65 a 74 lety každý den běžně pracuje s počítačem. Šest procent seniorů telefonuje přes internet, přes čtyři procenta na něm nakupují a každý třicátý má elektronické bankovnictví.
Z hlediska vyspělých zemí Evropy stárne nejrychleji Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Hranice, která dělí obyvatele na mladší a starší obyvatele tam překročil 42 let, v ČR se tato hranice pohybuje na hranici 39, 6 roku. Nejvyšší podíl lidí nad 65 let má Německo, Itálie, Řecko, Švédsko a Portugalsko. Senioři v nich tvoří minimálně 18 procent obyvatel, v ČR přibližně 16 procent. Ve Švýcarsku, Británii, Dánsku, Nizozemsku a Norsku je nejdelší doba pracovního života, současně se v nich lidé ale dožívají i vyššího věku než v ČR.
Zdroj: ČTK
