Pozor na pojistné podmínky
Pojistné podmínky mohou obsahovat nejen výluky z pojištění, ale například také vlastní definice pojmů či povinnosti pojištěného před a po škodné události. Porušení některého z výše zmíněných bodů může mít za následek krácení, nebo dokonce i nevyplacení pojistného plnění.
„V případě pojištění proti škodám způsobeným živelnými pohromami je třeba největší péči věnovat samotnému uzavírání pojistné smlouvy. Tedy především důkladně si prostudovat pojistné podmínky a seznámit se především s rozsahem pojištění a výlukami,“ radí právník Petr Novák z Vaše nároky.cz.
Je potřeba se dobře seznámit s tím, která rizika pojištění skutečně kryje. Pojišťovny mnohdy používají v pojistných podmínkách vlastní definice pojmů, které se nemusí shodovat s běžně používanými. Může se tak stát, že záplavou se například dle smluvních podmínek rozumí zatopení vodou z vodovodního řadu, pokud tedy voda do nemovitosti pronikne z přírodního zdroje, pojišťovna škodu nemusí proplatit. Proto je vždy dobré se důkladně seznámit s obsahem pojistných podmínek.
V případě pojištění proti poškození silným větrem záleží na tom, pro jaký druh větru je pojištění sjednáno. Pojištění se totiž může vztahovat například pouze na poškození způsobená vichřicí, která je dle Beaufortovy stupnice větrem o rychlosti 103 – 117 km/h. „Pokud by rychlost větru v takovémto případě byla mimo tento rozsah, nekrylo by pojištění takto vzniklou škodu,“ říká Novák.
Jak už bylo uvedeno výše, pojistné podmínky mohou obsahovat i vlastní definice těchto pojmů. Z pojistných podmínek může například vycházet, že škody budou proplaceny pouze, pokud bude rychlost větru vyšší než 120 km za hodinu. „Pokud by v takovém případě byla například při větru o síle 100 km/h poškozena střecha, pojišťovna by vyplacení pojistného plnění mohla zamítnout,“ komentuje právník. Stejně tak by si lidé měli dát pozor na rozdíl mezi pojištěním nemovitosti a pojištěním domácnosti, kdy pojištěním domácnosti se většinou rozumí pouze pojištění vnitřního vybavení.
„Při uzavírání pojistné smlouvy je také naprosto zásadní nezamlčet skutečnosti, které by mohly být rozhodné při případné pojistné události,“ osvětluje Novák. Může se jednat například o skutečnost, že se daná událost v místě, kde se nachází nemovitost, již vyskytla. Zamlčení těchto informací může mít za následek, že, když nastane pojistná událost, pojišťovna může odmítnout vyplatiti pojistné plnění, jelikož klient zamlčel skutečnosti rozhodné pro uzavření pojistné smlouvy. Může také dojít k situaci, že daná nemovitost se nachází v místě se zvýšeným rizikem živelných pohrom. Situace se týká zejména povodní, ovšem v některých případech i silného větru.
„Při samotné události je potom zapotřebí, pokud to lze, především zabránit vzniku dalších škod, tedy co nejlépe zabezpečit majetek před poškozením,“ vysvětluje advokát. Jako příklad je dobré uvést případ, kdy je při události odstraněna střešní krytina. Při takové situaci je potřeba postižená místa zakrýt a tím zabezpečit vnikání vody do nemovitosti. Pokud by k tomuto zabezpečení nedošlo, škoda, která by vznikla vniknutím vody, by už nebyla škodou vzniklou při živelné pohromě, na kterou se vztahuje pojištění.
Následně je potřeba celou škodu zdokumentovat, ať už fotografiemi či videodokumentaci. Je dobré zdokumentovat i průběh škodné události, především pro případy, kdy škoda vznikne následky nedostatečného zabezpečení věcí nacházejících se například na sousedním pozemku. Pojistnou událost je potom potřeba řádně a včas v souladu s pojistnými podmínkami nahlásit pojišťovně. Častou chybou klientů pojišťoven je právě pozdní nahlášení pojistné události.
Pojišťovny také někdy odmítnou vyplatit pojistné plnění naprosto bez odůvodnění, v takovém případě je potřeba žádat po pojišťovně zdůvodnění. „Pokud následně klient shledá, že jeho pojistné plnění bylo odepřeno neoprávněně, může být řešením vyhledání právní pomoci,“ dodává právník.
