Postavení českého trhu práce v rámci EU

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 4. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 dosahovala v průměru 72,5 procent. Míra zaměstnanosti mužů (78,4 %) se drží nad hodnotou udávanou v roce 2008 před finanční krizí. Zaměstnanost u mužů nyní převyšuje průměrnou míru zaměstnanost žen o 11,6 procentního bodu (p. b.). Zaměstnanost žen stabilně roste.

Ve 4. čtvrtletí 2017 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo deset sledovaných států Evropy – Švédsko, Estonsko, Německo, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech Unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 4. čtvrtletí 2017 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splnilo 10 států (Švédsko, Estonsko, Německo, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Irsko, Malta, Polsko a Chorvatsko).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. I přes spíše nízký meziroční růst má stále nejvyšší míru zaměstnanosti Švédsko (81,6 %). Největší meziroční nárůst míry zaměstnanosti vykazuje Bulharsko (o 4,4 p. b.), dále Slovinsko, Estonsko a Portugalsko. Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (57,7 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen.

Ve 4. čtvrtletí 2017 se Česká republika opět zařadila na čtvrté místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla už 79,4 %. Ze sousedních států mělo ve 4. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,8 %). Rakousko (75,8 %) splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, ale na národní cílovou úroveň mu ještě schází. Na Slovensku a v Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o více než 8 p. b. nižší než v ČR.

Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Ve 4. čtvrtletí roku 2017 převyšovala zaměstnanost mužů v České republice s 87,1 procenty v této kategorii všechny ostatní členské země. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (79,4 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 71,4 %.

Ve 4. čtvrtletí roku 2017 zaznamenaly ve srovnání s předchozím čtvrtletím největší nárůst zaměstnaných osob Malta (1,8 %), Estonsko (1,6 %) a Finsko (1,2 %). Největší pokles zaměstnaných mezi čtvrtletími ze sledovaných zemí eviduje Itálie (-0,3 %) a Polsko (-0,3 %). V České republice zůstala zaměstnanost z tohoto hlediska stejná.

V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,4 %, u mužů dokonce 2,0 %. V ČR je dokonce i poprvé nejnižší míra nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,0 procent. Na druhé místo se s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,6 % zařadilo Německo. Již několik období si Maďarsko udržuje nízkou nezaměstnanost, ve 4. čtvrtletí dosahovala celková míra v této zemi 3,8 procent.

V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (4,5 %) a v Rakousku (5,3 %). Slovensko se 7,8 procentní mírou nezaměstnanosti 15–64letých osob bylo hned pod evropským průměrem.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. V porovnání s minulým čtvrtletím v těchto zemích zřejmě vlivem zimního období míra nezaměstnanosti mírně vzrostla. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.

Meziroční pokles činí v průměru za země EU28 1,0 procentní bod. Největší meziroční pokles nezaměstnanosti mají zejména země jižní Evropy, kde se míra nezaměstnanosti 15–64letých pohybuje nad evropským průměrem.

Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že ve většině členských zemí EU míra nezaměstnanosti mladých klesla. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích dvojnásobně a více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (43,6 %) a ve Španělsku (37,5 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (6,1 %), u mužů zde činila míra nezaměstnanosti 6,7 %, a u žen 5,4 %. V České republice ve 4. čtvrtletí 2017 míra nezaměstnanosti 15–24letých dosáhla druhé nejnižší hodnoty 6,3 %, u mužů byla tato míra právě v ČR nejnižší a činila 6,3 %.

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 2,1 p. b. na 44,5 %. Nad tímto průměrem je sedm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných.

Ve většině zemí se ve 4. čtvrtletí 2017 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 7,8 p. b. (na 31,4 %). Největší meziroční pokles zaznamenali v Chorvatsku (na celkových 33,0 %). Naopak největší přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli na Slovensku. Dlouhodobá nezaměstnanost je problémem zejména v Řecku (71,6 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, v Bulharsku a i v Belgii, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.