Až třetina domácností v ČR má finanční rezervy jen na měsíc

Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že většina lidí neví, co si počít se svými dluhy a třetina českých domácností má finanční rezervy maximálně na měsíc – taková jsou některá ze zjištění vyplývajících z exkluzivního průzkumu, který byl proveden agenturou STEM/MARK během října 2013 na zakázku společnosti KRUK. Výsledky průzkumu byly prezentovány v rámci mezinárodní akce DEN BEZ DLUHŮ, jejíž druhý ročník připadá v České republice na 15. listopadu 2013.

Cílem vzdělávací akce DEN BEZ DLUHŮ je upozornit na negativní společenský trend – zvyšující se počet zadlužených lidí a domácností, které nejsou schopny své dluhy splácet, informovat veřejnost o komplikacích, které mohou nastat, pokud se osobní dluhy vymknou kontrole, a nabídnout zcela zdarma pomoc s jejich řešením. Chce také připomenout lidem jejich finanční závazky a pomoci je přesvědčit, aby kontaktovali věřitele, jako například banku či správce pohledávek, a dohodli si s nimi způsob splácení svých dluhů. DEN BEZ DLUHŮ nabádá, aby se lidé soustředili právě na svou finanční situaci, postavili se k ní čelem, a i když zrovna není příznivá, dokázali svépomocí zvládnout všechny své závazky.

Každý pátý Čech hledá finanční pomoc u své rodiny

V rámci akce DEN BEZ DLUHŮ pracuje KRUK každoročně s výsledky rozsáhlého unikátního průzkumu mezi domácnostmi ve všech zemích, v nichž má své zastoupení. Letos podruhé proběhl tento průzkum také v České republice.

Z průzkumu vyplynulo, že pokud by se Češi dostali do obtížné finanční situace, řešili by ji – nebo již řeší – v největší míře kombinací hledání nové práce (67 %), snížením domácích výdajů (44 %), půjčkou od rodiny nebo přátel (21 %) či přestěhováním se do levnějšího bytu (13 %). Po bankovní půjčce sáhne jen 6 % Čechů.

„Vlastnit byt je jako mít o polovinu vyšší plat. Největší úspory v rodinném rozpočtu totiž představuje osobní nemovitý majetek, proto o ten pečujeme nejvíce. V praxi to znamená, že rozvádějící se rodiče by neměli na své děti přepisovat sporný majetek. I prarodiče by neměli na děti a vnuky přepisovat ten majetek, na který ve stáří spoléhají. Od toho je dědictví. Pokud si půjčujeme v rámci rodiny, tak vždy sepisujeme smlouvu a domlouváme (laskavý) úrok. I v rámci rodiny totiž ctíme finanční hranice a city si vyjadřujeme jinak než penězi,“ řekl Jeroným Klimeš, přední český psycholog.

Finanční rezervu většina Čechů opomíjí

Dočasné obtížné finanční situaci je nejlepší předcházet budováním finanční rezervy. Téměř třetina (29 %) domácností má ale pro případ ztráty hlavního příjmu domácnosti finanční rezervu pouze na měsíc až týden, každý patnáctý Čech dokonce na méně než týden (6,6 %) a 35 % na dva až tři měsíce. Pouze 29,2 % Čechů vydrží i při výpadku příjmů se svými finančními prostředky pokrývat životní náklady bez toho, že by si museli půjčovat peníze, něco prodat anebo se přestěhovat, déle než čtvrt roku.

Nejčastější příčinou, proč se lidé dostávají do finančních problémů, je podle respondentů nezaměstnanost nebo ztráta zaměstnání (61 %), neuvážené výdaje či investice (34 %), hazard, drogy a alkoholismus (26 %) a také rozhazovačnost, plýtvání lidí, resp. „že si žijí nad své poměry“ (22 %). Každý sedmý Čech se dle názoru respondentů do problémů dostává jako oběť podvodu (14 %), každý osmý kvůli špatné ekonomické situaci České republiky (12 %). Přibližně pětina si myslí, že k finančním problémům vede nedostatečné finanční vzdělání (21 %).

„Řada finančních problémů by vůbec nemusela vzniknout, kdyby si veřejnost byla plně vědoma rizik, která obnáší nezodpovědný přístup k finančním prostředkům, neuvážené půjčky, liknavost při prvních náznacích problémů či absence finančního plánování,“ uvedl David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Stejný názor mají téměř tri čtvrtiny dotázaných Čechů, kteří si myslí, že když člověk nemá dostatečné znalosti v oblasti financí, může se zadlužit (70 %), podepsat nevýhodnou smlouvu (55 %), utrácet víc, než si může dovolit (54 %), nebude mít na zaplacení dluhů (42 %) nebo nedokáže nic uspořit (41 %). Podle 30 % dotázaných se může stát, že finančně nevzdělaný člověk nakoupí zboží a služby za nevýhodných podmínek.

Více než polovina respondentů uvedla, že přibližně ví, co nabízejí finanční instituce, resp. pokud si nejsou jistí, zeptají se nebo si nechají poradit (55 %). Téměř čtvrtina se orientuje v nabídce různých finančních produktů, včetně osobního účtu, spořicího účtu, úvěru, resp. si umí porovnat jednotlivé nabídky a vybrat nejvhodnější produkt (23 %). Financím dobře rozumí, ví jak vhodně investovat, vybrat si úvěr nebo využívat řadu finančních produktů, jen 6 % Čechů, naopak každý sedmý Čech se ve finančních produktech a službách nevyzná a nerozumí jim (15 %). Zejména jim je určeno poradenství v rámci aktivity DEN BEZ DLUHŮ.

Finanční vzdělávání dětí pomůže předcházet problémům v dospělosti

Finanční vzdělání dokáže uchránit spotřebitele před většinou problémů, s nimiž se mohou v oblasti financí potkat. Devatenáct z dvaceti Čechů je přesvědčeno, že finanční vzdělávání už ve školních / dětských letech může pomoci lidem v každodenním dospělém životě (95 %). Bohužel tři z pěti Čechů uvádí, že během školních / dětských let nezískali dostatek informací o tom, jak správně hospodařit, resp. vést domácí rozpočet (59 %). Jen dvě pětiny dotázaných uvedly, že takové informace během školních / dětských let rozhodně (11 %) anebo spíše (29 %) získaly. Drtivá většina respondentů vyjádřila souhlas s tím, že by se dětem měly vysvětlit principy a pravidla hospodaření domácnosti – s tím, že začít je třeba již od mateřské školky (8 %) či základní školy (70%); jen pětina Čechů je přesvědčena o tom, že finančnímu vzdělávání se stačí začít věnovat od střední školy (20 %). Jen pouhá dvě procenta Čechů si myslí, že pro finanční vzdělávání stačí dospělý věk nebo není vůbec potřeba.

Během finančního vzdělávání dětí by měl být podle respondentů kladen důraz především na to, aby viděly, kolik co stojí (97 %). Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že děti by měly dostávat kapesné, se kterým mohou volně nakládat (75 %). Panuje ale také názor, že dětem by se mělo omezit kapesné a raději jim spořit, aby měly něco do začátku, až opustí společnou domácnost s rodiči (62 %). Přidělování peněz dětem by podle oslovených mohlo být navíc podmíněno provedením domácích prací (39 %), což ale na druhou stranu 60 % Čechů odmítá; dobrými známkami ve škole (37 % pro, 62 % proti); nebo by děti měly dostat peníze, kdykoli si o ně řeknou (18 % pro, 80 % proti). Názor, že dětem by se peníze dávat neměly a rodiče by za ně měli všechno platit, zastává 18 % Čechů, 80 % si myslí opak.

Finanční vzdělávání funguje, jen když je kontinuální

Více než čtvrtina Čechů je přesvědčena, že o finanční vzdělání by se měla postarat především základní škola (28 %), rodiče / rodina (27 %) a střední škola (20 %). Spoléhají se ale také na stát a banky (15 % / 5 %), resp. jiné finanční instituce (2 %), vysoké školy (<1 %) a další instituce.

A jak je to se současnou úrovní finančního vzdělání české populace podle ní samotné? Zhruba 45 % Čechů si myslí, že většina lidí ví, jak spravovat domácí rozpočet a dobře hospodařit, o opaku je ale přesvědčeno 47 % lidí. Na otázku, zda většina lidí ví, kde nebo s kým se poradit o tom, jak nejlépe hospodařit se svými finančními prostředky, odpovědělo kladně 36 % dotázaných, o opaku je však přesvědčena více než polovina 55 % respondentů.

V dalších ohledech považují Češi vzdělání celé tuzemské populace za špatné: 65 % neví, kdy stojí za to si vzít úvěr; 68 % neví, co dělat v případě prodlení se splátkou úvěru či upadnutí do dluhů; 69 % neví, jak si správně vybrat úvěr, tedy za přiměřených podmínek a celkových nákladů; a také 69 % neví, jak porozumět smlouvám (např. smlouvě o půjčce, pojištění, pracovní smlouvě, apod.).