Vývoj insolvencí v České republice v roce 2017

23. leden 2018 00:00 0 komentářů

Počty insolvenčních návrhů v roce 2017 stejně jako v předchozích třech letech klesaly. Jejich pokles byl však výraznější, meziročně o 21,6 %. Vývoj počtu insolvenčních návrhů v roce 2017 kopíruje pozitivní vývoj ekonomiky. Současně se do jejich počtu bezpochyby odrazila i novela insolvenčního zákona, která vstoupila v platnost k 1. 7. 2017.

Pokud se zaměříme na hodnoty insolvenčních návrhů platné od vzniku Insolvenčního zákona v roce 2008, můžeme vidět poměrně strmé nárůsty – a to až do roku 2013, kdy byla zaznamenána historicky nejvyšší roční hodnota počtu insolvenčních návrhů. Pak už zaznamenáváme jen poklesy, které jsou však méně razantní než byly růsty do roku 2013. V roce 2014 se počet insolvenčních návrhů snížil proti roku 2013 o 4,8 %. V roce 2015 činil pokles proti roku 2014 7,9 %. V roce 2016 proti roku 2015 dochází k dalšímu poklesu - o 8,8 % a v období 2017/2016 je pokles již 21,6 %.

Novela Insolvenčního zákona platná od 1. 7. 2017 obsahuje řadu změn. Mimo jiné ukládá právnickým osobám povinnost dokládat svoji pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora a hned při podání insolvenčního návrhu hradit zálohy. U fyzických osob zpřísňuje podání insolvenčního návrhu podmínka, že insolvenční návrh s návrhem na oddlužení může podat jen akreditovaná a odborně způsobilá osoba.

Pozitivní vývoj ekonomiky se odráží v poklesu insolvenčních návrhů jak u firem, tak u spotřebitelů. Klesající trend je zesilující. Zatímco pokles insolvenčních návrhů u firem činil v roce 2015 proti roku 2014 15,7 % a u fyzických osob 7 %, v roce 2016/2015 to bylo u firem již 18,8 % a u spotřebitelů 8,4 %. V roce 2017/2016 je to u firem již 26,05 % a u spotřebitelů 21,15 %.

V insolvenci se v roce 2017 ocitlo několik velkých stavebních společností. U společnosti PSJ, a.s. došlo k zpětvzetí insolvenčního návrhu a zastavení řízení. V úpadku je od 14. 8. 2017 společnost IMOS group s.r.o., konkurz byl prohlášen na společnost D.I.S., spol. s r.o. a třetí insolvenční návrh v pořadí řeší firma PSG-International a.s. Soud nejprve vydal Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu, po odvolání navrhovatele bylo Usnesení výhradně z procesních důvodů zrušeno.

Prohlášením konkurzu skončil insolvenční návrh u společností ARCHER SHERIDAN, s.r.o. (poskytovatel leasingových služeb), Exiteria a.s. (prodejce nábytku) a SHERIDAN MOTOR CZECH, s.r.o. (prodejce osobních automobilů). Naopak reorganizace byla povolena u tiskařské společnosti EUROPRINT a.s., firmy ESSA CZECH, spol. s r.o. (dodavatel plechových dílů pro automobilový průmysl) i u dodavatele inženýrských služeb pro chemický průmysl, společnosti KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s.Usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu vydal soud u výrobce plastových a hliníkových oken SVĚT OKEN s.r.o.

Opět řešila dva insolvenční návrhy společnost TREVOS, a.s., výrobce zářivkových svítidel. Celkově to byl pro společnost již čtvrtý insolvenční návrh údajných zahraničních věřitelů. Soud všechny insolvenční návrhy zamítl s odkazem na šikanózní jednání navrhovatelů, neboť společnost osvědčila, že nesplňuje znaky hrozícího úpadku.

Z hlediska právních forem se v roce 2017 opět vyskytovaly insolvenční návrhy nejčastěji u evropských společností a akciových společností. Stejné to bylo i v roce 2016, jen pořadí bylo opačné. Nejméně rizikovou právní formou byla stejně jako v roce 2016 fyzická osoba podnikající a v rámci právnických osob veřejná obchodní společnost.

I pořadí krajů s nejvyšším počtem insolvenčních návrhů bylo v roce 2017 stejné jako v roce 2016 a 2015. Pomyslná první příčka patří Praze, následuje Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj.

Situace se trochu promíchala na opačném konci žebříčku, tzn. u oblastí s nejnižším počtem podaných insolvencí. Dlouhodobý favorit, kterým je Středočeský kraj, byl na pozici nejnižšího počtu insolvenčních návrhů vystřídán Libereckým krajem a přesunul se na druhou pozici, následuje kraj Zlínský a kraj Vysočina. Plzeňský kraj, kterému v roce 2016 patřila hned druhá nejlepší příčka, se v letošním roce přesunul na pozici s čtvrtým nejvyšším počtem insolvencí.

Změny v pořadí zaznamenáváme v roce 2017 u odvětví. V posledních letech patřily k nejrizikovějším odvětvím z hlediska náchylnosti k insolvenci firmy z odvětví papírenského průmyslu, těžby, chemického průmyslu a telekomunikací.

V roce 2017 obsadilo první příčku s nejvyšším počtem insolvencí odvětví výzkumu a vývoje. Následuje chemický průmysl a výroba z plastů, sběr a likvidace odpadů, potravinářství, těžba a strojírenství.

Nejméně insolvencí bylo stejně jako v posledních dvou letech ve veřejné správě a v odvětví čištění odpadních vod. Dalšími stabilními obory jsou osobní služby, zdravotnictví, nakladatelství a IT služby. V roce 2017 se do této slupiny přidal i obor telekomunikace.

V absolutních číslech bylo nejvíce insolvenčních návrhů podáno stejně jako v předchozích letech v oblasti velkoobchodu a stavebnictví. Hned třetí v pořadí následuje odvětví podnikového poradenství a reklamy, maloobchodní prodej, služby v oblasti nemovitostí, restaurací a hotelů.

Většina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh odmítnut z formálních důvodů, zastaven pro zpětvzetí či nedostatek podmínky anebo zamítnut z důvodu, že úpadek se neosvědčil.

Řešení úpadku je u právnických osob možné dvěma způsoby, buď konkurzem, nebo reorganizací.

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

Vývoj počtu konkurzů kopíruje pozitivní tendence vývoje u počtu insolvenčních návrhů. I u konkurzů dochází v posledních letech k poklesu jejich počtu. V roce 2015/2014 o 8,8 %, v roce 2016 činí pokles ve srovnání s rokem 2015 9,5 % a v roce 2017/2016 byl meziroční pokles počtu konkurzů dokonce 21,6 %.

V roce 2017 se mírně snížil podíl živnostníků na celkovém počtu firem v konkurzu. Z celkového počtu firem v konkurzu bylo v roce 2017 49,16% živnostníků. V předchozích letech jich bylo více než polovina (v roce 2016 54,3 % a v roce 2015 52,9 %).

Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku.

Do konce roku 2013 byla předpokladem pro povolení reorganizace podmínka, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 000 000,- Kč. Druhým kritériem pro povolení reorganizace bylo, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců.

Tyto přísné podmínky nesplňovala řada firem, které by jinak mohly reorganizaci k řešení úpadku využít. Proto novela Insolvenčního zákona platná od 1. 1. 2014 snížila kritéria pro povolení reorganizace, a to tak, že roční úhrn čistého obratu firmy byl snížen na 50 mil. Kč a počet zaměstnanců na 50 zaměstnanců. Nově také stačí splnění alespoň jednoho z kritérií.

Celkem bylo od počátku platnosti insolvenčního zákona v lednu 2008 do konce roku 2017 soudem povoleno 180 reorganizací. V roce 2017 bylo povoleno 20 reorganizací – mj. u firmy EUROPRINT a.s., KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s., ESSA CZECH, spol. s r.o., MPOWER Engineering, a.s., VÍTKOVICE REVMONT a.s., LUMEN a.s., Masokombinát Tábor s.r.o., Velvana, a. s., OLEO CHEMICAL, a.s., SEVAPHARMA a.s. ad. 10 reorganizací bylo v roce 2017 přeměněno v konkurz – např. u firem VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s., 2P Commercial Agency s.r.o., LUMEN a.s., PSK - Průmyslové stavby a konstrukce, a.s., STAVCONSULT PROJEKT a.s., POLDI TRADE a.s., POLDI s.r.o. ad.

Vývoj v oblasti insolvenčních návrhů u fyzických osob – spotřebitelů vykazuje v posledních třech letech také klesající tendenci. Vedle příznivých podmínek na trhu práce a rostoucích platů k tomu v roce 2017 pravděpodobně přispěla i změna Insolvenčního zákona, která od 1. 7. 2017 nastavila povinnost akreditace při poskytování služeb v oblasti oddlužení. Záměrem úpravy bylo jednak eliminovat ty návrhy na oddlužení, které neměly šanci na schválení soudem a jednak ochránit dlužníky před lichvářskými platbami poskytovatelům poradenských služeb.

Insolvenci fyzických osob je možné řešit oddlužením. Oddlužení probíhá buď formou zpeněžení majetku dlužníka, nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 % dluhu. Pokud dlužník není schopen řešit úpadek oddlužením, je prohlašován konkurz.

V roce 2017 požádalo o oddlužení celkem 20 942 osob. Z toho bylo oddlužení povoleno v 19 043 případech, tj. 90,93 %. Procento povolených oddlužení se v roce 2017 zvýšilo, v roce 2016 bylo z celkových 26 497 žádostí povoleno oddlužení u 22 306 osob, tj. jen 84%.

Oddlužení formou zpeněžení majetku využilo v průběhu roku 2017 celkem 422 dlužníků. V ostatních případech bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře.

K 1. 7. 2017 vstoupila v platnost novela Insolvenčního zákona, která upravila řadu oblastí zákona, např.

  • u obchodních korporací se nepřihlíží ke změně sídla, která proběhla v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení.
  • věřitelé musí dokládat svou pohledávku potvrzením auditora, znalce nebo daňového poradce.
  • zvyšuje se postih za šikanózní insolvenční návrh a zpřísňují se podmínky pro případ šikanózy insolvenčními návrhy, např. v případě, kdy navrhovatel podá návrh záměrně u nepříslušného soudu.
  • nově byla vytvořena tzv. negativní domněnka úpadku. Podle ní se podnikatel může ubránit věřitelskému insolvenčnímu návrhu, když prokáže, že jeho splatné závazky nepřevyšují disponibilní zdroje o více než 10 %.

Ministerstvo spravedlnosti začalo připravovat v roce 2017 další návrh novely Insolvenčního zákona. Ta se dostala pod označením tisk 1030 do prvního čtení v poslanecké sněmovně dne 27. 4. 2017. Projednávání návrhu, které proběhlo 19. 5. 2017, bylo přerušeno a nyní je ukončeno z důvodu ukončení volebního období poslanecké sněmovny.

Novela měla mj. upravovat podmínky pro oddlužení. Záměrem ministerstva bylo rozšíření okruhu lidí, kteří by mohli oddlužení využít a současně je motivovat k aktivnímu řešení svého dluhu. Podle návrhu ministerstva by měla být upravena stávající podmínka pro oddlužení, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 % dluhu. Návrh ministerstva předpokládá, že když dlužník splatí 50 % dluhů do 3 let, bude oddlužení ukončeno. Když splatí 30 % dluhu, tak potrvá 5 let. Nejdelší doba pro oddlužení má být 7 let a to v případě, že dlužník splatí méně než 30 % dluhů. Současně má posílit role insolvenčních správců, kteří budou dlužníky kontrolovat a každoročně připravovat zprávu o postupu oddlužení.


Komentáře

RSS 

Zprávičky

Tržby za nepotravinářské zboží meziročně vzrostly, za potraviny klesly

Mujbiz.cz , 15. srpen 2018 04:00

Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy v červnu zvýšily reálně o 3,2 %, bez očištění o 2,0 %...

Více 0 komentářů

Domácí zdravotní péči využívá 142 tisíc pacientů

Mujbiz.cz , 13. srpen 2018 06:00

Na zdravotní péči v domácím prostředí se podle aktuálních statistik vynaložilo 6,2 miliardy korun. V...

Více 0 komentářů

Prodej alkoholu mladistvým na východě Čech se neobešel bez pokut

Mujbiz.cz , 11. srpen 2018 10:00

) Česká obchodní inspekce Královéhradeckého a Pardubického kraje využila konec školního roku a prost...

Více 0 komentářů