Akcelerační zóny ano, ale budoucnost energetiky je i na střechách domů
V ČR je složité hledat rovnováhu mezi požadavky na rozvoj obnovitelných zdrojů, ochranou zájmů místních komunit a ochranou půdního fondu. Veřejná debata by se proto neměla soustředit jen na velké energetické projekty. Vedle větrných parků a solárních elektráren totiž existuje významný potenciál také v decentralizované energetice, říká Petr Švrček, finanční ředitel společnosti Bluenet.
„Vláda by neměla zapomínat na obrovský potenciál zdrojů umístěných přímo na samotných budovách. Výhody decentralizovaných zdrojů spočívají ve vyšší míře vlastní spotřeby, tedy i v nižší míře zatěžují distribuční soustavu. Z ekonomického hlediska je pak klíčové, že právě lokální výroba je nejúčinnější obranou proti nárůstu distribučních poplatků, jejichž podíl na celkové skladbě cena za elektrickou energii neustále roste,“ upozorňuje.
„Zahraniční zkušenosti potvrzují, že skutečná odolnost české energetiky nebude stát pouze na velkých centrálních zdrojích nebo obnovitelných zdrojích energie, ale na synergii mezi nimi, podpořenou využíváním moderních technologií a systémů řízení. Poněkud jednoduše lze dovodit, že největším rizikem do budoucna není investice do modernizace či budování vlastních zdrojů, ale nečinnost, která vystavuje domácnosti riziku budoucích tržních šokům,” říká Petr Švrček.
Výroba energii přímo v místě spotřeby snižuje zatížení distribuční sítě
Fotovoltaické systémy na střechách rodinných domů, bytových domů, firemních objektů nebo průmyslových areálů podle odborníků umožňují vyrábět energii přímo v místě spotřeby. Tím nejen snižují zatížení distribuční sítě, ale zároveň zvyšují energetickou soběstačnost domácností a firem. Význam těchto řešení roste také s tím, jak se zvyšuje podíl regulovaných složek a distribučních poplatků na konečné ceně elektřiny.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) aktuálně eviduje vyšší tisíce připomínek od obcí, krajů, měst i občanů. Podle Švrčka ale nelze budoucnost energetiky redukovat na spor o umístění větrných elektráren. „Z pohledu ekonomiky je důležité hodnotit rozvoj obnovitelných zdrojů nejen optikou investičních nákladů, ale také podle jejich dopadu na dlouhodobou finanční stabilitu domácností. Decentralizovaná energetika umožňuje vyrábět energii přímo v místě spotřeby, čímž snižuje závislost na rostoucích distribučních poplatcích a omezuje citlivost na výkyvy velkoobchodních cen,“ říká Ivana Brancuzká, CEO poradenské firmy Crowe.
Efektivní kombinace velkých energetických projektů a lokálních zdrojů zároveň představuje cestu k vyšší odolnosti české ekonomiky vůči budoucím energetickým i geopolitickým šokům. Pro investory i podniky je dnes největším rizikem spíše odkládání potřebných investic než samotná transformace energetiky,“ dodává Ivana Brancuzká.
Česko je ve větrné energetice na chvostu
Debata o akceleračních zónách se navíc odehrává v situaci, kdy Česká republika dlouhodobě zaostává v rozvoji větrné energetiky. Podle statistik evropské asociace WindEurope přibylo v Evropě loni 19,1 gigawattu nových větrných elektráren, zatímco v Česku pouze 13 megawattů.
Současná debata tak podle něj ukazuje, že vedle urychlení výstavby nových obnovitelných zdrojů bude stále důležitější podpora lokální energetiky, akumulace energie a chytrého řízení spotřeby. Právě kombinace centrálních a decentralizovaných zdrojů může podle odborníků vytvořit odolnější energetický systém, který bude schopen reagovat na budoucí výkyvy cen energií i rostoucí nároky na elektrifikaci ekonomiky.
