Rubrika Právo

Pokud jde uchazeč o zaměstnání na pracovní pohovor, nemusí během něj odpovídat na všechny dotazy. Personalisté totiž, ať už nevědomky či záměrně, požadují informace, na které podle platných zákonů nemají nárok. 32 % Čechů však dle šetření personální agentury Grafton Recruitment neví, které dotazy mohou odmítnout.

Drobné pracovní podvody zaměstnanců nejsou v korporátním světě ničím novým. Znepokojující však je, že v poslední době narůstá podvodné jednání i ze strany manažerů. Ti se nejčastěji dopouštějí zkreslování hospodářských výsledků, přijímání úplatků, střetu zájmů, vynášení obchodních informací, nebo pokusů o ovlivňování ceny vlastních akcií. Z nedávné minulosti jsou známé dokonce případy, kdy nejvyšší management dokázal před zraky nic netušících akcionářů firmu úplně vytunelovat.

V minulém díle jsme se seznámili s teoretickým rámcem pro povinnost podávat přiznání k dani z příjmů. V druhé části se pokusíme ukázat povinnost podat přiznání na některých příkladech.

Každoroční vypisování daňového přiznání je pro mnohé zaběhlou rutinou, někteří mají daňové poradce. Pro jiné je však povinnost podat daňové přiznání novinkou anebo si nejsou jistí, zda daňové přiznání podávat musí. Postupně se tedy podíváme na to, jak daň z příjmu fyzických (okrajem i právnických) osob funguje.

Přestože povinnost opatřit budovy k prodeji, pronájmu apod. průkazem o energetické náročnosti vzniká 1. ledna 2013, úředníci je budou důsledně kontrolovat až od dubna.

Vládní balíček daňových změn Senát zamítl. Putuje tedy zpět do Poslanecké sněmovny.

Nejen Česká republika má problémy s daňovými výpadky. Senát USA právě zkoumá, jak se placení daní vyhýbají největší IT společnosti. Jde přitom o firmy, které nesídlí v daňových rájích, i tak prý ale dokáží svou daňovou povinnost snížit díky off-shore bankovním operacím a mezer v daňových zákonech.

Přemýšleli jste někdy nad tím kolik máme v České republice zákonů? Kolik z nich je absurdních nebo kolik z nich pamatuje dobu čtyřicet let starou? Příspěvek se zaměří na jeden konkrétní zákon a koncepci zabývající se podporou malého a středního podnikání.

Podle českých firem je nejhorším loňským legislativním krokem zamezení tzv. švarcsystému. Zamezení zavedla novela zákoníku práce, která se stala účinnou v letošním roce (2012). Firmám se nelíbí, že kromě švarcsystému (tj. výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah; více v článku) postihuje další případy, které se posuzují jako nelegální práce. K dalším nelibostem patří zejména nárůst administrativní agendy v důsledku stanovení povinnosti prokazovat existence pracovněprávního vztahu zabezpečením kopií pracovních smluv zaměstnance v místě výkonu práce.

Novelizace zákoníku práce opět umožňuje dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Základní myšlenkou této změny je snaha o efektivnější využití pracovních sil na složitém pracovním trhu, který je neustále lámán dopady ekonomické krize. Zákoník práce o této změně hovoří v § 43a, kde stanovuje zákonné limity pro využití dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli.