Rubrika Byznys

Obavy o zdraví, ekonomickou stabilitu a jistotu zaměstnání způsobily změny v prioritách zaměstnanců i uchazečů o práci. Ve srovnání s dobou před vypuknutím pandemie se Češi nyní více zajímají o benefity, které umožní ochránit či utužit jejich zdraví. Vyplývá to z průzkumu zaměstnaneckých preferencí, který v únoru a červnu letošního roku zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.

Karanténní opatření zavedená kvůli šíření nového typu koronaviru způsobila odliv zahraničních zaměstnanců. Dle šetření personální agentury Hofmann Personal bylo své zaměstnavatele z výrobního sektoru nuceno opustit až 30 % pracovníků z ciziny, z nichž mnozí mají nyní problém s návratem. Poté, co většina výrobních firem naplno obnovila svůj provoz a snaží se dohnat to, co kvůli karanténě zameškala, tito pracovníci znatelně chybí.

Cizinci tvoří 55 % zaměstnanců pražského centra podnikových služeb společnosti SAP. I když uzavřené hranice znemožnily cestování a stěhování za prací, centrum registrovalo ze strany zahraničních uchazečů zvýšený zájem o pracovní pozice. Vedle studentů se v mnoha případech jednalo i o lidi, kteří vlivem pandemie přišli o zaměstnání.

Asi nejvíce chybí lidem pracujícím kvůli pandemii koronaviru z domácích kanceláří možnost vídat se a osobně konzultovat pracovní úkoly s kolegy, přesto se zpět do firemních kancelářských parků neženou. Možnost práce z kanceláře tak využívá zatím jen něco mezi 7 a 15 % zaměstnanců. Vyplývá to z šetření asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy z oboru IT, podnikových a digitálních služeb.

Rozdíly v prioritách při výběru nového zaměstnavatele se mezi jednotlivými generacemi stále více liší. I když dle aktuálního průzkumu zaměstnaneckých preferencí „Randstad Employer Brand Research“ považují všechny věkové skupiny za nejdůležitější výši mzdy a nefinančních benefitů, další příčky žebříčku faktorů, dle nichž se uchazeči o přijetí nové pracovní nabídky rozhodují, se již u kandidátů různého věku liší.

Nejatraktivnějším zaměstnavatelem na českém trhu se dle letošního průzkumu personálně poradenské agentury Randstad stala stejně jako v loňském roce společnost ŠKODA AUTO, druhou příčku obhájila společnost Microsoft a třetí obsadila Kofola. Ocenění Randstad Award, o kterých v nezávislém průzkumu rozhoduje široká veřejnost, se letos muselo obejít bez tradičního slavnostního galavečera a jednotliví vítězové převzali ocenění z rukou zástupců agentury Randstad individuálně.

V celé Evropě se postupně uvolňují omezení, která přinutila zavřít restaurace, kavárny, hospody a bary, což si můžeme vyložit jako pozitivní znamení, že se život vrací do normálního stavu. Nebude to však ten normální stav, který jsme znali dříve – to platí zejména pro milovníky nápojů a podniky s občerstvením a pohostinstvím, restaurace a cateringové podniky (HoReCa).

Zhruba čtvrtina českých firem již přistoupila v souvislosti s pandemií COVID-19 a omezujícími opatřeními k propouštění svých zaměstnanců. Pětina snížila svým zaměstnancům finanční bonusy a variabilní složky, desetina mzdový základ. K výrazným redukcím došlo v českých firmách i v oblasti nefinančních benefitů. Jen čtvrtina firem v období koronavirové krize nezavedla žádná omezující opatření. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.

Krize způsobená pandemií koronaviru přinesla tři zajímavé trendy: ve srovnání s ostatními zeměmi u nás jen nízký počet zaměstnanců zvažuje odchod ze zaměstnání a start vlastního podnikání, zaměstnanci v důchodovém věku se více obávají odchodu z práce kvůli nedostatku naspořených prostředků na stáří a firmy se začínají intenzivněji přiklánět k flexibilním formám zaměstnávání. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.

Dopad pandemie Covid-19 na světovou ekonomiku je nezměrný. Kriticky jsou ohroženy jak firmy, zejména malé a střední, tak i veřejný sektor. Důsledky krize se promítají i do práce auditorských firem a finančních expertů. Z nejnovější studie ACCA Covid-19 global survey: inside business, impacts and responses například vyplývá, že bezmála 40 % malých a středních firem nemá ani vypracovaný plán pro zajištění kontinuity provozu, který pomáhá zajistit jejich efektivní fungování v krizových situacích. Významný propad meziročního obratu očekává napříč kontinenty 85 % firem do 200 zaměstnanců a 86 % předpokládá i výraznou ztrátu.